Stoletá voda

Autor: Alois Sečkár
Kategorie: Střípky
Publikováno: 2013-12-27 18:51:00

Krátká vzpomínka na velkou povodeň v roce 1903

Když jsme letos v létě stáli nad korytem rozbouřeného Kunratického potoka, kterým se s hukotem valilo hrozivé množství dravé vody, tak jsme si s bratrem říkali, jak je pro Krč dobře, že potok teče v hlubokém korytě, navíc údolím, kde v jeho nejbližším dosahu už vlastně žádná obytná zástavba nezbyla.

Povoden 2012

Tak tomu ale nebylo vždy, jak naznačují například následující ručně psané vzpomínkové zápisky prapradědečka Františka Papírníka tlumočené mým dědou:

"Hrozná povodeň stíhla obec Dolní Krč dne...května 1903, které nebylo pamětníka. V ten den přišla bouře s hrozným hromobitím, ale nejhorší bylo to, že u Hostivaře se strhly mračna a veškeren proud hnal se nesmírnou rychlostí přes obě Krče.

Z povodně této zaznamenati sluší toto: Předně že si povodeň vyžádala jeden lidský život. Dotyčný byl sladovnickým v Dolnokrčském pivovaře (pozn.: co je dnes truhlář Hlušička) a chtěl zachránit prasata; šel po zdi spojující potok s pivovárkem, ale ta byla vodou rozbořena, rovněž zeď při pivovarské zahradě byla asi v délce patnáct metrů sesypaná. Dále zeď tak zvaná "V kaštanech" byla sesuta. Dále zeď při silnici proti Maškovi se sesypala. Nejhorší ale bylo, že stálým přibýváním vody byla panská zahrada zaplavena a nemohla pojmouti již více žádné vody.

Nejdříve byly vyvráceny vrata proti Baurovům, což bylo jediným štěstím, že praskla panská zeď proti Pospíšilovům později. Když zeď praskla, byly zaplaveny byty u Pospíšilů, v krámě, v hostinci, u Kořínkové, Kaisrové ve všech níže položených bytech.

Nejhorší to bylo ale u Skřivanů, který mimo toho utrpěl velkou škodu přítokem proudu z panského vrchu, který mu zničil větší část pozemku."

Nic podobného snad už dnes Krči nehrozí, alespoň ne stran Kunratického potoka.

Vše zlé je však k něčemu dobré, jak se říká, a i zde to platí. Povodeň změnila život malé Anny Svobodové, jejíž matka se nachladila během záchrany před povodní a krátce na to zemřela. Tragická událost však znamenala takový běh věcí, že se o dvě desetiletí později Anna seznámila s jistým Aloisem Papírníkem a do manželského svazku se v roce 1925 narodil další Alois, můj děda. Voda bere a ničí, ale zaplétá také lidské osudy. Kdo ví, kde byly byly dnešní stránky o Staré Krči bez povodně 1903...


S článkem není spojena žádná galerie obrázků.


Komentáře


TOPlist